Kdesi jsem kdysi četl, že pokud dětem nebudeme říkat, naznačovat či jakkoliv komunikovat o práci jako nutném zlu, nebudou vnímat rozdíl mezi jí a hrou a bude je jakákoliv činnost bavit jako hra. Toto moudro si můžeme snadno ověřit, protože kdo to myslí s klasickými auty aspoň trochu dobře a nechá je v zimě spočinout před sněhem v garážích, halách či stodolách, vyhrne si předtím rukávy, nasadí gumáky a rukavice a jsem přesvědčen, že bez nadávání se pustí do zazimovacích prací.
Také jsem si několik let vyhrnoval rukávy a následně zůstal bezradně stát tváří v tvář svému automobilu, neboť jsem nevěděl, kde vlastně začít a co dělat. Od táty se mi z různých důvodů idylického ponaučení nedostalo, na internetu jsem nic moc nenašel, spíš nic než moc, přátelé krčili rameny. Jediným krokem tedy bylo sednout za volant a zacouvat zpět na původní místo, maximálně odpojit baterii. Pokud jsem to chtěl začít myslet vážně, nezbylo než se obrátit na rodinného automechanika, člověka po gynekologovi a faráři asi jejího nejdůležitějšího člena. A ten překvapivě spustil takovou lavinu ucelených znalostí a zkušeností, že jsem se rozhodl se o ně podělit.
Podotýkám, že postup a kroky se mohou lišit v závislosti na podmínky provozu během sezóny, typ automobilu, způsob jeho uskladnění a v neposlední řadě i názory a zvyky starých bardů tyto řídící. Taktéž bych nerad zavdal příčinu nějakých mindráků a ohryzávání nehtů pokud vše nesplníte tak jak je psáno.
1) Tak v přední řadě je nutno vůz vyčistit. Tím nemám na mysli projet rychle myčkou a svědomí si vykoupit tím nejdražším programem. Tím mám na mysli vzít mašinu s tlakovou vodou a zbavit vůz toho nejhoršího, pak vzít pořádnou houbu a vydrhnout karoserii šamponem. Nedokážete si představit co za ekrazit a eklhaft se dokáže na automobil nachytat během chvilky. Paranoik by mohl lehce podlehnout dojmu, že celý svět chce jeho miláčka jednou provždy rozežrat a rozpustit. Nezapomeňte, že bordel se velice rád chytá a udržuje ve spárách a spojích a jak moje maminka říkala, kromě rynku vyčistěte i rohy a přilehlé ulice. Rovněž nezapomeňte na podběhy a vyžeňte tlakovou vodou poslední zbytky letních pikniků v lukách. Otázkou je, zda umýt i motor, tady se názory různí. Jedni podotýkají, že i Shrek si v bahně liboval a proč narušovat motorový „biotop“, druzí jim argumentují, že z oleje, vody, benzínu, prachu cest, pylů, vazelíny, WD 40 a všeho ostatního co se kolem motoru může šustnout, se právě ten správný biotop nevytvoří. Máme-li tedy zabránit korozi a v blízké či vzdálené době reparacím a tím chraň nás Pánbůh všeho zlého i nemožnosti si jen tak vyjet, měli bychom umýt i motorový prostor. Zejména hliníkové součástky trpí nejvíc. Také si je nutno uvědomit, že případný déšť rozpustí všelijaké chemikálie a soli na cestách se nacházející, a ty pak směle vzlínají do těch nejnemožnějších míst jako záplava zombíků.
2) Po umytí karoserie si lak zaslouži ochranu vosku jako máminy ruce krém. Skutečně, po umytí pod mikroskopem lak připomíná povrch Marsu a do všech těch prohlubenin si pak zase usedne prach a nečistoty. Místo vosku můžete použit lešticí pastu (leštěnku) a pěkně ručně ji na lak nanést a vyleštit. Pokud používáte motorovou leštičku, a já bych se nedivil, není vhodné používat velký kotouč na malé plochy, kde nepracuje celá plocha kotouče (sloupky apod.), dále pracujte s celou plochou leštícího kotou6e (nenaklánějte jej na jednu stranu s úmyslem pořádně přitlačit) a nepřecházejte leštičkou „uličky“ (mezi kapotou a blatníkem apod.) Tuto ‚činnost (samozřejmě s předchozím mytím) byste měli absolvovat minimálně 2x ročně – před zimou a po zimě (ochrana proti UV záření). Vždycky jsem si myslel, že prach si jen prostě sedne a maximálně vadí z estetického hlediska, pokud si na auto sednu v bílých kalhotách. Opak je pravdou! Představte si, že ti malí hajzlíci začnou se vším, na co dosednou, reagovat a rozežírat. Pomalu ale jistě, třeba takový prach ze slepičího trusu, spíš rychle a jistě.
3) Též interiér si zaslouží umýt, odstranit zbytky bonbónů, kelímků od kafe, ukápnuté majonézy z baget, popřípadě i tělesné tekutiny (pot mám samozřejmě na mysli!). Není vhodné používat ty největší dryjáky z reklam, dle kterých by měly domácí hospodyňky používat prostředky jen o malinko slabší než kyselina sírová, aby čistota byla i hygienická. Nebojte se použit šetrnou mýdlovou vodu, přece nejste prasata! Samozřejmě lze doporučit i speciální pěnové přípravky na čištění textilních povrchů, já sám se s nimi nikdy asi pracovat nenaučím. Sedadla po mém zásahu vypadají, jako bych je zrovna počůral a nechal zaschnout. Pozornost věnujte i plastům, prachu prostě zbavte veškeré povrchy. Výborné k tomu jsou ty antistatické spraye, navíc hezky voní. Vyluxujte spáry v sedačkách a okraje lemů, k čištění nejzapadlejších koutů použijte třeba i zubní kartářek. Ti největší frajeři používají při prací s detaily čistítka do uší. Nebo je to už úchylka? Faktem zůstává, že zavřít se sám v garáži, pustit si dobrou muziku a čistit si auto by mohlo hravě sdílet první místo v rozkoši s thajskou masáží včetně happy endu. Tedy pokud vám kvůli dítěti nehraje Dáda Patrasová…
Teď nastává konec. Ovšem pouze konec první části, nikoliv konec zazimování. Dalo by se říct konec předehry. Pravý sex bude následovat za pár dní.