Blog o veteránech

Historic setinová rallye

Vyčítalo mi pár přátel, že jsem nepsal o kokořínské zimní rallye, ani o setinové rallye Seven castles, neboli sedmihradské. Inu, pracovní úsilí vyžadovalo mé síly jinde a dnes už tato témata mohly by se zdát vyčpělá. Nebudou, pokud změníme optiku.

Tyto dvě akce mají totiž něco společné a něco jiné, jak už to bývá. Společné je samozřejmě měření času na daném úseku jakožto hlavní téma na soupeření. Společné pro ně je i to, že jsem vždycky vystresovaný jak prvnička a jen stěží hledám klid. Mé magické óm zní spíše jako volání o pomoc než duchovní spojení s universem.

Představte si třeba, že letos mi má drahá polovička 10 minut před startem Kokořínska Historic, kdy kromě sebe musím uklidňovat i spolujezdce Jiřího, volala, že nemůže vycouvat s autem z garáže, protože jsem zcela nevhodně (tak něžně to neřekla) umístil u zdi pneumatiky. Byla to velká škola rozdílného přístupu k řešení problému muži a ženami, jestli víte o čem mluvím.

IMG_1668 IMG_1647

Stejně tak i na sedmihradské jsem po osmi hodinách jízdy zjistil, že mám stresem celou dobu ramena v poloze „co já vím?“ a že už mě docela bolí za krkem i hlava. Opravdu by mě zajímalo, jak to řeší ostatní závodníci. Všichni na mě působili strašně bohorovně.

Kokořínsko se ovšem odehrává na výrazně menším území a má to své kouzlo. Několikrát vás protáhnou těmi samými silničkami v různých směrech, takže se může stát, že potkáte soutěžící auto v protisměru, odbočující doleva i přijíždějící zprava. To jednomu prověří schopnost spolehnout se na vlastní úsudek, koukat pořádně do roadbooku a nejet jak ovce za někým jiným. Roadbook navíc obsahuje jen skutečně důležité body trasy.

Naproti tomu roadbook Seven castles obsahuje každý začátek vesnice, každý železniční přejezd, výmol, stopku nebo kruháč. V

Praze po pravém břehu od Mostu Míru až pro Jiráskův Most bylo v roadbooku zaznačeno asi 12 bodů. Při tom množství, přiznám se, neměl jsem jako navigátor čas koukat se na ony hrady a kochat se výhledy. Prý ovšem je tento způsob typický pro zahraniční prestižní rallye. Budu to muset ověřit. Prozatím důvodům nerozumím.

Seven castles rallye je vedena částečně i po docela frekventovaných místech Prahy, naproti prázdným silnicím kokořínska, takže musíte předpokládat i nějakou tu zácpu a přízpůsobit jí i jízdu ve volných úsecích, abyste dodrželi časový plán. Na jednu stranu jsem nechápal, proč musíme jet plným nábřežím, pak mi došlo, že se tím dosáhne značná pozornost a efekt krásných aut pro oči pražanů i turistů. Něco jako: „Hele to mám káru, co?“

Rozdíl v hodnotě aut mezi oběma rallye byl totiž dost značný. Na hrady jsem se s mým „závodním“ Maluchem neodvážil …

IMG_2408

Nyní k měřeným úsekům. Kokořínsko má v každé etapě erzetu, kterou jedete dvakrát na stejný čas. Její délka je i několik kilometrů a v ní můžete klidně taky zakufrovat, protože i uvnitř se řídíte roadbookem. Sedmihradka má měřené úseky řádově ve stovkách metrů. V tomto případě jsme nepřišli na to, jak na to. Odhlédnu-li od mé lajdáckosti kombinované se závodním stressem vedoucím k tomu, že na stopkách máčknu blbý čudlik a zjistím to až 20 m od startu, nevím jak bych to měl dělat, abych odpočítával vzdálenost v čase. Ještě jsem nezmínil, že odhad na vzdálenost mi Pán Bůh nenadělil. Naše měřené úseky byly spíše o štěstí než o umění.

Když jsem se po závodě pídil na internetu po nějakém návodu, narazil jsem na zajímavý článek z dávné minulosti. Třeba z roku 2002. Autor si posteskl, že měřené úseky jezdí čím dál víc lidí se stopkami a pořadatelé i když to vědí, z falešného kamarádství narušitele podmínek soutěže nediskvalifikují. Prý „Quo vadis, setinové rallye?“

Dnes se gentlemansky část posádek zaváže, že bude používat pouze mechanické stopky a vyhlásí se jim zvláštní kategorie. Koukal jsem na ně jako na hrdiny, že se spolehnou na nepřesnou mechaniku …. Inu, časy se mění. Je to stejné, jako googlit odpovědi na znalostní otázky na smartfónu.

Přiznávám však, že projet měřené úseky bez stopek a pro měření času si třeba jen zpívat, to musí být UMĚNÍ! Už jen najít závodníky ochotné se gentlemansky zavázat, že nebudou odhodí jakékoliv časoměrné zařízení …. Půjdete někdo do toho?

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Veteráni Litvínov

Líbila se nám s Jiřím Alfa na prodej. Uvažovali jsme, že do ní půjdeme. Inu domluvili jsme setkání a zajeli po služební návštěvě Chomutova ještě do Litvínova. Věděli jsme, že prodávající má na ruce víc aut a očekávali něco na způsob autobazaru.

Komentáře

Sedmá Křenovická jízda

Mohl bych napsat obvyklou reportáž o srazu, jako v mnoha jiných médiích. Vypadalo by to takto:

V sobotu 16.7.2016 se konal již po sedmé známý jihočeský závod veteránů Křenovická jízda v Křenovicích u Písku.

Komentáře