Blog o veteránech

Panoptikum

IMG_3522

Veteráni Litvínov

Líbila se nám s Jiřím Alfa na prodej. Uvažovali jsme, že do ní půjdeme. Inu domluvili jsme setkání a zajeli po služební návštěvě Chomutova ještě do Litvínova. Věděli jsme, že prodávající má na ruce víc aut a očekávali něco na způsob autobazaru.

DSC_0018

Sedmá Křenovická jízda

Mohl bych napsat obvyklou reportáž o srazu, jako v mnoha jiných médiích. Vypadalo by to takto:

V sobotu 16.7.2016 se konal již po sedmé známý jihočeský závod veteránů Křenovická jízda v Křenovicích u Písku.

101-0185_IMG

Německý Rekord …

Už je to pár let dozadu, ale furt na něj vzpomínám. Pokaždé, když jsem v něm jel, připadal jsem si jako německý podnikatel, který obchodoval s kazeťáky a vůbec elektronikou („Hi-Tech“), vyrobenou v Japonsku v sedmdesátých letech. Nevím, proč zrovna to, ale nějak mně to na to sedí.

setkání bratrů

Všichni jsme Goggo !

Končí pracovní týden a těsně před odchodem z práce mám nutkání …. ne ! Zakážu si to a v klidu odjíždím z práce. Po příjezdu domu nutkání stále přetrvává … Nedá mně to a musím se podívat, co se kde objevilo nového. Teď se asi ptáte, co nového? Je jasné, že myslím na ty staré herky.

IMG_8885

Piáno na týden

Asi před dvěma lety mi guru Vladimír při nějaké návštěvě jeho servisu řekl, ať se zvednu ze židle, že se zajdeme kousek na něco podívat, že by mě to mohlo zajímat. Na místě vzdáleném opravdu asi jen sto metrů mi představil Jirku. Jirka mi ukázal piáno.

IMG_1518

I to se může stát …

Navštívil jsem onehdy známého. Je známý svou tolerantností vůči různým automobilovým značkám, přesto věrný je jen jedné. Až dosud u něj v garáži nebylo místo pro nic jiné, než pro zástupce té jediné.

IMG_8122

Ride the Penrite Cup

Jezdit starým autě po krajině nebo jezdit okruhy? Na první máte možností spoustu, na to druhé výrazně méně. Je to dáno jednak počtem okruhů v České republice a jednak významně malým počtem lidí, kteří se nebojí zorganizovat nějakou možnost jezdit po okruhu pro ostatní lidi.

IMG_7176

Zase Ford Sierra

 V roce 1982 se konala v automobilovém světě zase jedna revoluce. Do té doby hranaté tvary se zas jednou měly vyměnit za přívětivější kulatější, zas jednou přišla ke slovu aerodynamika. Ford představil svůj model Sierra, který nahradil Cortinu.

FORD MUSTANG

New kid on the block

Víkendy u tchýně s dětmi asi naberou jiný rozměr. Jedna její známá mi během tradiční návštěvy řekla, že její syn si pořídil Mustanga. Ten malý Jirka, co jsem jej párkrát zaregistroval se skejtem za barákem, má Mustanga?? Jako starýho Mustanga?

IMG_8144

RTO

V sobotu o půl páté podvečer dvanáctého července 2014 odjížděl od Křenovické louky nablýskaný linkový erťák s panem Duškem za volantem a mávali mu jako malé děti účastníci páté Křenovické jízdy. Více než stodvaceti z nich udělal radost, když si mohli s ním projet alespoň půlhodinový okruh po malém kousku malebných jižních Čech. Mnozí z nich si připomněli, jak s tímhle autobusem jezdili za babičkou a dědou. Stejně tak si chtěl nekdy v roce 2006 zavzpomínat i Vladimír Dušek, ale nespokojil se jen s jednou krátkou jízdou. RTO si rovnou koupil.

 

Jeho kousek v té době dosloužil aktivní službu vodákům a už potřeboval pořádný servis. Pan Dušek mu jej dal a dotáhl jej až do dnešní podoby. Ono se to hezky píše, laskavý čtenář si však dovede jistě představit, co práce stojí za autobusem ve srovnání s autem nebo motorkou. Bez pomoci kamarádů a podobně postižených lidí z Klubu českých historických autobusů – RTO by to nezvládl, koneckonců na lov mamuta bylo taky potřeba víc lidí. S plechařinou taky pomohli v ČSAD Jihotrans a prvotřídní lak na zakázku nalili v ČSAD ST Trans Strakonice. Kde se nedostávalo dílů, pomohl dárce orgánů zakoupený dříve, na němž byla rekonstrukce už spíše zbytečná.

Práce trvaly asi dva roky a od té doby pan Dušek jezdí dvakrát ročně na klubové srazy, svadby a hrál dokonce v seriálech Vyprávěj a Zdivočelá země.

   

Pak jsme jej našli my a je zajímavé, že až v mé hlavě se zrodil nápad nejen autobus vystavit, ale v něm i někoho na srazu vozit. Já totiž nepovažuji veterány jen za něco pouze oprašování a okukování hodné, ale pořád za věc hodnou použití.  Přitom je logika tak jednoduchá – kdo může chtít víc než vlastníci a milovníci veteránů projet se starým autobusem? Kdo si víc vychutná jeho atmosféru a ocení odvedenou práci?

 

V našich plánech se měl bus otočit tak asi dvakrát až třikrát po trase. Třikrát však jel jen před polednem do zahájení závodu! Po jeho skončení mi sám pan Dušek s jiskrou v oku navrhl, že by jel ještě jednou, protože se pořád hlásili další zájemci. Namítl jsem, že sám chtěl odjet nejpozději v půl čtvrté, protože má být někde jinde. Na to mávl s úsměvem rukou, srovnal si kravatu na své dobové šoférské uniformě a spěchal prodávat lístky z originálního strojku. Za padesát na hlavu, děti, vojsko a trampové zdarma.

Já sám jsem si jízdy neužil, moderoval jsem celou akci. Jen jsem si zkusil, jak se kdysi mastná tyč držela. Ovšem ten tetelivý pocit na prsou, že jsem udělal lidem radost je možná i lepší…